...

Radost je jako slunce. Kdo ji má, může vše ostatní postrádat. Kdo ji však nemá, tomu chybí všechno.

Všechno uvidíte v jiném světle, když se zadíváte na děti. Protože dítě dovede to, co jsme my už dávno zapomněli: žasnout nad vím, co žije.

Daruj lásku těm, kteří jsou málo milováni. Štěstí druhých leží ve tvých rukou.

Kdo chce vnést do světa teplo, musí mít v sobě oheň; kdo chce šířit na Zemi pokoj, musí mít pokoj ve svém srdci.

Žít znamená být vděčný za všechno dobré, co je nám v lidech a věcech darováno každý den.

Všichni lidé mohou být tvými přáteli. Musíš je především objevit okolo sebe, a pak hledej dobro v nich.

Usmíření je tím jediným klíčem, který znovu otvírá dlouho zamčené dveře.

Někde v nás vždy zůstane malá radost. Jsou květiny, které kvetou i v zimě.

V důvěrném spojení s Bohem získávají lidé zcela jiný pohled na věci, a navíc každé ráno nové srdce.

Radost z malých zázraků – to je klíč, abychom byli každý den trochu šťastní.

Uč se stárnout s malým srdcem. V tom je umění klidného stáří.

Nemůžeš ze svého života vyškrtnout kříž.

Štěstí se skládá z tolika malých dílků, že jednotlivě se ti zdají příliš malé.

Smích osvobozuje, humor uvolňuje napětí. Je ztracený den, kdy jsi se ani neusmál!

Teplo přátelství uchovává jaro ve tvém srdci.

Přátelství je zázrak, který proměňuje člověka. Přátelství mění svět.

Je jenom jedna cesta k bližnímu: cesta srdce. Všechny ostatní jsou zbytečné okliky.

Každou květinou, která kvete, říká Bůh, že tě má ráda. V každé ruce, která tě chrání, můžeš cítit jeho starost o tebe.

Kde kvete láska, tam je domov plný slunce.

Kdo něco dobrého o druhém ví a rád a upřímně to říká dál, ten každý den napomáhá malému zázraku. – Tento svět potřebuje více lásky! Také tvé lásky.

Kdo říká: „přijď království tvé“, ten touží po pokoji, po takovém světě, kde by Boží láska byla vnímatelná.

Květiny dávají samy sebe, nic neberou, jenom slunce. A to září pro všechny.

Kdo má semínka, měl by je zasít. Kdo je uzavře v dlani, kdo se bojí, že je ztratí, nikdy neprožije radost ze žní.

Láska přátel vede ke světlu, k pokoji, k hluboké radosti. Nic neničí, nežádá nic pro sebe, dopřává svobodu i druhému.

Láska je jediný smysl života pro něco jiného, brzy pocítí velké zklamání.

Opravdová radost má hluboké kořeny. Vzrůstá z ducha lásky a má původ v Bohu.

Buď k lidem laskavý, nenastavuj své ruce, aby jen přijímaly, ale rozdávej z bohatství svého srdce. – Hledej za každou tváří člověka.

Mějte srdce dítěte, abyste uvěřili v lásku člověka k člověku.

Nezapomeň! Každý den je ti dán jako dar, jako závdavek věčnosti, pro tvé štěstí.

Obdarovávat se navzájem nadějí, to znamená dávat životu smysl, uvědomit si odpovědnost za sebe navzájem. – Dělat lidi šťastnými – To je sen šťastných lidí.

Celý život hledá člověk domov. Jediný domov, ve kterém může žít věčně, je láska.

Jakmile nastane noc, pošle ti Bůh anděla, aby ti rozsvítil několik hvězd.

Život je příliš krátký a svět příliš malý, abychom z něho udělali bojiště.

Buď svůj a jdi svou vlastní cestou. Cestou skromnosti, ukázněnosti a lásky.

Jsi jedním z poslů, které Bůh dává lidem, aby jim ukázal svou péči.

Děkujme především za to, pro co nenalézáme slova. – V božích rukou se nikdo a nic neztratí.

Měj odvahu jako slunce. Navzdory všemu trápení vychází každé ráno.

Naplň své srdce pokojem. To znamená mít v úctě vše slabé, citlivé, zranitelné.

Noc nemůže být nikdy tak tmavá, aby někde nezářila malá hvězda.

Připoutej svůj život na hvězdu. Pak budeš stále na cestě ke světlu.

Kéž prožijete mnoho hezkých dní a naleznete kousek nebe již zde na Zemi.